Lidské ucho a péče o něj

Zveřejněno 27/01/2017

Sluch je druhým nejdůležitějším smyslovým orgánem člověka a péči o něj bychom neměli podceňovat. Níže si můžete přečíst článek na toto téma, ve kterém naše lékařka ORL, MUDr. Marta Václavíková, vysvětluje, jak ucho funguje a čím může trpět.

Lidské ucho – důmyslný orgán, díky němuž nejen slyšíme

Je to perfektně fungující „zařízení“, díky kterému získáváme téměř pětinu veškerých informací z vnějšího prostředí. Řeč je o lidském uchu. Předčí ho jen oko, které je pro zdravého člověka nejdůležitějším smyslovým orgánem. Díky zraku se k nám totiž dostane  největší množství vjemů, a to zhruba 80%. Pomocí dvou nejdůležitějších smyslů – zraku a sluchu – tak poznáváme téměř celý svět. 

Lidské ucho vnímá zvukové vlny o frekvenci 20 – 20 000 Hz. Schopnost vnímat velmi hluboké či značně vysoké tóny bývá hodně individuální, například profesionální hudebníci mají tuto schopnost velmi vyvinutou. Ve stáří pak citlivost sluchového orgánu klesá až k 5 000 Hz. Problémy se sluchem ale mohou přijít i dříve. „Ucho je stejně jako oko velmi citlivý orgán. Pokud pacient začne špatně vidět, vyhledá očního lékaře okamžitě, to se bohužel neděje při problémech se sluchem, a zde nastává ta chyba. Při pozdní návštěvě ušního lékaře často dochází i k nevratným změnám sluchu,“ varuje MUDr. Marta Václavíková, specialistka na ORL.

Jak to, že slyšíme?

Ucho je velmi složitý orgán. Tvoří ho vnější ucho (boltec, zvukovod a bubínek), střední ucho s převodovými kůstkami (kladívko, kovadlinka a třmínek) a vnitřní ucho, kde je mimo jiné ukryta také naše rovnováha. Věděli jste, že mořská nemoc vzniká právě předrážděním rovnovážného orgánu?

Ušní boltec funguje jako trychtýř, který soustřeďuje zvuky. Zvukovod neboli sluchový kanálek je trubice, která má část chrupavčitou a část kostěnou, na jejímž konci se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem, vede zvukovou vlnu. Ta naráží do bubínku – vazivové blanky silné asi 0,1 milimetru – rozechvěje ho a putuje dál do nitra ucha.

Střední ucho je systém vzduchem vyplněných dutin vystlaných sliznicí. Na bubínek jsou napojeny tři sluchové kůstky – kladívko, kovadlinka a třmínek. Ty přenášejí zvuk od bubínku do vnitřního ucha, od nějž je střední ucho odděleno membránami, které se podílejí mimo jiné na zesilování i zeslabování zvuku. Ze středního ucha do nosohltanu ústí Eustachova trubice, která vyrovnává tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí. Eustachova trubice pomáhá také čistit středoušní dutinu.

Vnitřní ucho leží v kostěném labyrintu nejtvrdší kosti lidského těla, v kosti skalní. Kostěný labyrint kopíruje blanitý labyrint, který je vyplněný endolymfou. Je to velmi složitý orgán, který má dvě části: vestibulární, která zajišťuje rovnováhu – určuje naši aktuální polohu, zrychlení, ale také otáčivý pohyb – a část sluchovou, tedy Cortiho orgán. Obě části spolu navzájem souvisejí a komunikují, i proto bývají sluchové poruchy často doprovázeny poruchami rovnováhy.

Zvukové vibrace rozvlní endolymfu, to rozechvěje krycí membránu Cortiho orgánu obsahujícího vláskové buňky (receptory sluchu). Chvění vláskových buněk pak vysílá do mozku signály, které jsou vnímány jako zvuk.

Pozor na průvan a zvukový smog

Zdravý bubínek ušní je lesklý a má šedavou barvu. Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz cerumen. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven. Pokud dojde k nahromadění ušního mazu v zevním zvukovodu, může dojít ke vzniku mazové zátky, která dokáže velmi potrápit. Nejen, že se zhorší sluch, ale ucho může i nepříjemně bolet. „Pravděpodobná příčina potíží je ve špatné technice čištění ucha, zvýšené sekreci ušního mazu, zúžení zvukovodu nebo zvýšené hladině cholesterolu v krvi,“ říká MUDr. Marta Václavíková.

Mezi další nejčastější důvody našich návštěv na ORL patří záněty. „Velmi nepříjemné a bolestivé jsou také záněty středouší. Časté bývají u malých dětí, které mají krátkou Eustachovu trubici a speciálně při rýmě a nesprávném smrkání se sekret dostává do středouší,“ popisuje MUDr. Marta Václavíková. Zánět zvukovodu zná ale také mnoho z nás. Nejčastěji bývá způsoben rozmnožením bakterií, které do ucha vnikají třeba při koupání v přírodních nádržích (odtud název „plavecké ucho“). Pozor je třeba dávat ale i na průvan. Rozhodně však není správně podceňovat ani závratě nebo náhlá zhoršení sluchu.

Velmi rozšířené onemocnění je v současnosti také tzv. tinnitus, který se u pacienta nejčastěji projevuje šelestem, zvoněním, hučením nebo pískáním v uchu či v uších, které slyší pouze pacient a není tedy vnímáno okolím.  Zde je příčina vcelku jasná – stále více jsme totiž obklopeni zvukovým smogem, který představuje velkou zátěž nejen pro náš sluch, ale také psychiku. Je tedy důležité sluch šetřit co nejvíce to jde a snažit se vyvarovat hluku, ať už třeba na koncertech, ale i při běžném poslouchání hudby.

Šetřete sluch, máte jen jeden

„Myslím si, že speciální péče o sluch není nutná. Pravidelná hygiena je však samozřejmostí,“ říká MUDr. Marta Václavíková a dodává, že k čištění uší rozhodně nedoporučuje vatové štětičky, které nadělají více škody než užitku, protože spíš než si ucho vyčistíte, zatlačíte si vatovou tyčinkou maz hlouběji do ucha a můžete si zadělat na problémy. Co však lékařka doporučuje, je například jednodruhový olej Vaxol, který dokonale rozpustí ušní maz, ale je vhodný například i před koupáním v bazénu, moři či řece. Pokud si ho aplikujete před plaváním, chrání uši před infekcemi.

S věkem přichází také postupné zhoršování sluchu. „To bývá způsobeno již zhoršeným prokrvením vnitřního ucha, třeba na základě ischemické choroby srdeční, zvýšeného krevního tlaku nebo například cukrovky. Dochází tak k postupnému zanikání sluchových buněk a postupnému zhoršování sluchu ve vysokých frekvencích, později i v běžné řeči,“ popisuje MUDr. Marta Václavíková. Před tím se bohužel chránit nejde, ale pokud s problémy se sluchem k lékaři přijdete včas, můžete si ušetřit mnoho problémů.

Na pravidelné prohlídky je nutné chodit jen v případě opakovaných zánětů, ekzémů nebo pravidelné nadměrné tvorby ušního mazu. „Klienty si pravidelně zveme také tehdy, pokud zjistíme poruchu sluchu. Minimálně jednou za půl roku je pak zveme na kontrolní audiometrické vyšetření,“ uzavírá MUDr. Marta Václavíková, specialistka na ORL.